Studenti by se měli ke každému textu vrátit minimálně při třech různých příležitostech, míněno: třikrát by si jej mezi sebou měli v různých podobách převyprávět

 1. Nejprve brzy po samotném prvním přednesu, dokud ještě nepominul excitement z nového příběhu, ve vzduchu je spousta nejasností a vyprávění je vnímáno jako challenge (dokážu to převyprávět tak brzo po prvním poslechu?) – ideálně tedy již na konci hodiny, v níž je text poprvé uveden.

 -- již v této fázi je možné využít INN-Sheet nebo KEYWORDS.

 2. Následující hodinu si pak studenti obsah příběhu převypráví pomocí INN-Sheet - jsou tak tlačeni k použití nejpodstatnějších obratů (jimž by se jinak s chutí vyhnuli a nahraditi je primitivnějšími alternativami)

 – občas je dobré studenty předem upozornit na tricky bits (obraty u nichž se dají čekat problémy, nesprávné pochopení, špatné použití) abyste tak nemuseli posléze činit u každého stolu zvlášť
– v průběhu práce se od vás očekává, že budete přecházet od stolu ke stolu, studentům radit s konkrétními problémy, objasňovat, opravovat a chválit (ano, chválit)

 3. Další hodinu tentýž příběh ještě jednou, v různých, více či méně improvizovaných, podobách

 -- improvizované scénky je možno sehrávat již v průběhu prvních dvou hodin, kdy studenti text ještě příliš dobře neznají, ale zhruba tuší o co v něm jde a mohou se od této představy odrazit k vlastním kreacím

 4. V ideálním případě byste se k textu měli za několik týdnů či měsíců vrátit ještě jednou a potřebné obraty si připomenout a oživit.